Československý čokoládový a cukrovinkářský průmysl v době první republiky

V době vzniku samostatného Československa bylo na našem území soustředěno přes padesát továren na čokoládu, cukrovinky a trvanlivé pečivo. Od počátku 20. let začala zakladatelská vlna desítek dalších podniků, takže v průběhu 10 let přibylo na 60 nových továren. Největší koncentrace továren se nacházela v Praze, Brně, Olomouci, Kolíně a v Bratislavě.

Dovoz kakaových bobů činil v té době 1,5 % světové produkce a Československo zaujímalo spolu se Španělskem šesté místo na světě, dokonce předstihlo i Švýcarsko. V roce 1925 byl založen Spolek průmyslu čokolády a cukrovinek, který hájil společné zájmy podnikatelů v tomto odvětví, spolek měl na počátku 54 členů. V odvětví bylo zaměstnáno na 20 000 lidí, z dvanácti největších čokoládoven byla polovina s českým kapitálem a polovina s německým.

Na trhu působilo několik zahraničních společností, jako např. německá firma Stollwerck v Bratislavě a tři původně drážďanské firmy v Děčíně-Podmoklích – Diana Hartwig & Vogel, Jordan & Timaeus a Otto Rüger. Dováželo se holandské kakao Bensdorp, které se zde balilo, zastoupení zde měly i známé firmy Van Houten a Nestlé, které zde ale nevyráběly čokoládu, Van Houten zde prodával své světoznámé kakao a Nestlé vyrábělo dětskou výživu, sušené mléko a nápoj Nescao. V Bratislavě kromě Stollwerck /nyní Figaro/ sídlila známá rakouská firma Pischinger/od ní je odvozen název pro oplatku/ a v Opavě se vyráběla v licenci švýcarská čokoláda Maestrani.

Československé firmy zavedly několik inovací, které se potom rozšířily do celého světa. Např. hodonínská firma Vista/Küfferle vyrobila v roce 1935 první porézní čokoládu, kterou si nechal patentovat Ing. Pavlík. Známá firma Lidka Koukol a Michera Kutná Hora vyvinula čokoládovou pastu Chocoline, předchůdkyni dnešní italské Nutelly. A do třetice, světoznámé komprimáty PEZ /u nás později známé jako LIPO/byly poprvé vyrobeny v Liberci v roce 1928 Eduardem Haasem, teprve po válce se výroba přemístila do Rakouska a rozšířila do celého světa.

Stanislav Krámský