Sbírka "Růžence" pana Luboše Y. Koláčka

Křesťanský růženec jako předmět – pomůcka k modlení, a to ať již církevní, aristokratický či nejrozšířenější lidový, provází lidskou společnost už druhé tisíciletí. Postupně získal několik základních klasických podob, které si generace věřících předávají po dlouhá staletí. V křesťanské církvi se zároveň jedná o stejnojmennou modlitbu o řadě podob. Jakousi archetypální obdobu tradičního fyzického „růžence“, či jakýsi jeho protějšek (včetně obdobné formy modliteb) najdeme i v jiných světových kulturách, zejména pak v tradičních světových vírách a náboženstvích, jako třeba v hinduismu, džinismu, v buddhismu či v islámu…

Různá náboženství mají v „růženci“ různý počet korálků. Růženec „klasický“ používají katolíci: má 53 menších a 6 větších korálků (zatímco třeba buddhisté a hinduisté používají tradičně 108 korálků. Muslimové používají „růžence“ s třiatřiceti, nebo devětadevadesáti perličkami, džinisté se sto padesáti korálky… apod.) Křesťanský - zejména pak katolický - růženec je tradičně latinsky nazýván „rosarium“ či „rosarius“, anglicky pak „rosary“, italsky „rosario“, atp. Údajně je tak apriorně označován podle Panny Marie: „rosa mystica“.

V křesťanské církvi se jedná o určitý počet kuliček, anebo jiných, obvykle se pravidelně opakujících stejných tělísek. Ve vzájemné provázanosti mají dvě různé velikosti, případně jsou odlišných tvarů. Růženec bývá navlečen na šňůře, na drátě anebo na řetízcích, spojených v jeden předepsaný celek do kruhu s jakýmsi závěrečným „apendixem“, na jehož konci bývá tradiční křížek, případě medailonek.

Růženec primárně slouží jako pomůcka (namísto počítání, které by věřícího odvádělo od mystického vytržení) k postupnému odpočítávání jednotlivých modliteb, jež se opakují od jeho první do poslední kuličky, to aby jich věřící odříkal patřičný počet.

Sbírka „Růžence“ vznikla v roce 1978 a jedná se o unikátní, jedinou soukromou sbírku tohoto zaměření v Česku.

Autor sbírky se zaměřuje na historické a současné modlitební růžence jako na praktickou modlitební pomůcku i umělecký předmět, a to jak křesťanské, tak i buddhistické (tibetské), islámské, řecké „pseudorůžence“ a další rarity, včetně souvisejících artefaktů (křížky, sv. obrázky, modlitební mlýnky apod.), způsob výroby, související publikace, obrázky, fotografie atd. Ve sbírce má přes 340 růženců různé provenience
a řadu dalších doplňujících materiálů.

Unikáty ve sbírce jsou růžence dotýkané papežem, vzácné růžence z minulých staletí, řádový růženec z hrobky, růžence osobitých osudů a z unikátních materiálů (fosforeskující růžence, apod.).

Svoji sbírku vystavuje ve stálé soukromé home-wall-creative exposition a připravuje výstavu v Národním muzeu pod názvem: „Křesťanský růženec (církevní, aristokratický, lidový) v průběhu tisíciletí, s akcentem na jeho výrobu a výrobce, zejména pak v Českých zemích. Odkaz na protějšky v jiných kulturách (buddhismus, islám). Historie zaniklé výroby“.

Na téma „Růžence“ napsal závěrečnou autorskou diplomovou práci v rámci pražského studia Muzejní propedeutiky (2013) a připravuje obsažnou publikaci s pracovním názvem „Růženec“. Sbírce „Růžence“ bylo uděleno ocenění Pozoruhodná sbírka v rámci akce Sběratelství 2015.

Luboš Čech