Když jsem před 20 lety začínal sbírat pohlednice s vrtulníky, měl jsem oproti jiným sběratelům jednu velkou výhodu – na internetu jsem nalezl kontakt na Geoffa Russella z Velké Británie, který také pohlednice s vrtulníky sbíral a vytvořil jejich katalog, který mi poskytl. Samozřejmě byl tento katalog poplatný své době a možnostem autora, tedy obsahoval pouze základní informace o každé pohlednici (typ vrtulníku, provozovatel, vydavatel, velikost a doplňující informace). Ale vše bylo pouze v textové podobě, bez jakékoliv ukázky konkrétní pohlednice. Byl to ale opravdu skvělý základ pro můj vlastní systém evidence pohlednic a vycházím z něj dodnes. Ale jak se říká – jeden obrázek je lepší než tisíc slov, proto v mé vlastní databázi jsou doplněny náhledy všech pohlednic, které mám ve sbírce, ale i těch, které nemám, ale vím že existují. Pokud vás náhled na můj online katalog zajímá, naleznete ho na této adrese: http://www.helicopterpostcards.info.
Jeden ze záznamů v původním katalogu zněl: vrtulník typu Bell 47, letecká společnost Sky Lark Helicopters, malý formát, černobílá pohlednice typu RPPC (real photo post card, tedy vlastně fotografie na pohlednicovém papíru s natištěnými adresními řádky) a především doplňující text „Lady standing by helicopter“, tedy „dáma stojící vedle vrtulníku“.
Po několika letech sbírání jsem tuto pohlednici opravdu získal a zařadil do sbírky. A jen tak mimochodem mne napadlo si zobrazit ve svém katalogu všechny pohlednice s uvedenou společností. A k mému překvapení jsem zjistil, že už mám jinou barevnou pohlednici a na ní také stojí dáma vedle vrtulníku stejného typu. Jen ta dáma byla jiného věku. V původním katalogu tato pohlednice nebyla a já si k ní ten doplňující popis sám nedopsal, to mě tenkrát nenapadlo. Na adresní straně byly doplňující informace, a tak jsem zjistil, že na fotografii je majitelka a pilotka společnosti Ellen M. Gilmour.
I dnes si pod slovem pilot většina lidí představí spíše muže, proto například nedávno vzbudila zájem médií první česká pilotka policejního vrtulníku Nikola Tarasovičová. I mne zaujala kombinace pilotka a majitelka malé letecké společnosti, ještě k tomu v 60. letech minulého století v USA. Snažil jsem se tedy zjistit o Ellen M. Gilmour více informací, ale celkem bez velkého úspěchu. Vím pouze, že se letectví věnovala od mládí, v 16 letech začala létat na letadlech, organizovala letecké dny a pracovala ve společnosti Sun Line Helicopters v propagaci. Svoji pilotní licenci na vrtulník získala 22.12.1961 a založila si vlastní, již dříve zmíněnou společnost Sky Lark Helicopters. Ta provozovala pouze vrtulníky typu Bell 47, známé ze seriálu MASH. Ellen byla členkou skupiny Whirly-Girls, později oficiálně pojmenované International Women Helicopter Pilots. Jde o organizaci, která sdružuje ženy – pilotky vrtulníků, pomáhá s šířením osvěty, nabízí studijní stipendia jak pro vlastní vzdělávání pilotek, tak obecně pro rozvoj vrtulníkového letectví. Organizace vznikla 28.4.1955 a založilo ji 13 pilotek z USA, Německa a Francie. Jejich cílem bylo sdílení informací a prohlubování kamarádství s podtextem „bez ohledu na zemi, rasu, náboženství nebo politiku“. Ellen M. Gilmour měla číslo WG34 a je zajímavé, že uvedené číslování zpočátku neznamenalo běžné pořadové číslo zaregistrované pilotky, ale šlo o oficiální historické pořadí, v jakém jednotlivé pilotky získávaly pilotní licenci v rámci celého světa. Číslo WG1 měla velmi známá německá pilotka Hanna Reitsch, která létala s prvními vrtulníky již v roce 1937, konkrétně na stroji Fw-61. Dnes již členská čísla přesahují číslovku 2000 a jde již jen o pořadové číslo registrace pilotky ve sdružení.
K dnešnímu dni mám ve sbírce ještě další dvě pohlednice (tedy celkem čtyři) této pilotky propagující svou leteckou společnost a o jedné další takové pohlednici ještě vím. Snad ji jednou také získám.