Zajímavou částí tvorby tohoto malíře, ilustrátora, později i nakladatele a vydavatele
jsou pohlednice. V hantýrce sběratelů jsou nazývány körbrovky, ať již se
jejich autor podílel na výtvarné části celého averzu nebo jen na jeho ilustrování.
Pavel Körber (15.9.1862 Praha – 22.10.1925 tamtéž) byl také významným ilustrátorem
mnoha knih a časopisů, autorem průvodců a také kaligraf, tzn. autor ilustrovaných
diplomů, výučních listů, ozdobných adres, reklam atd.
Asi v roce 1877 Körber absolvoval nižší gymnázium a pak se vyučil knihkupcem u Františka Řivnáče, což bylo tehdy renomované pražské nakladatelství a knihkupectví, kde pak řadu let i působil (až do roku 1892). Soukromě se učil i malířství, které pak zúročil jako ilustrátor různých časopisů (např. Česká Thálie, Květy mládeže, Malý čtenář, Památky archeologické, Světozor, Zábavný kronikář, Zábavné listy, Zlatá Praha), knih a jiných.
Se začátkem nového století se Körber osamostatnil (1901). Jeho umělecký ateliér a nakladatelství sídlilo v tehdejší Praze II. v Pštrossově ulici č. 187/2, později přesídlil do čp. 227-II. na rohu ulice Ve Struhách a tehdejšího Tylova náměstí (prostranství za Národním divadlem proti Žofínu).
Podle jeho akvarelů, kreseb aj. byly vydávány řady pohlednic, a to českých měst – od velkých po městyse, obce aj., zejména v Čechách, na Moravě a možná i jinde, ale také hradů a zámků atd. Možná, že právě série pohlednic hradů a zámků byla první, která zahájila Körbrovu produkci. Nákladem knihkupectví Theodora Kopeckého v Písku vyšlo 10 exemplářů (Bechyně, Blatná, Helfenbuk, Hluboká, Karlštejn, Orlík, Rábí, Velhartice, Zvíkov, Žebrák a Točník). Technikou chromolitografie je vytiskla firma J. L. Bayera v Kolíně. Erby na některých exemplářích, kromě běžných barev mají i na některých partiích erbů stříbření a zlacení (podle originálů). Série byla vydána v roce 1898 (podle některých exemplářů, prošlých poštou). V roce 1900 vyšly tentokrát nákladem V. Klementa v Mladé Boleslavi další litografie hradů a zámků, např. Frydstein a Trosky, Kost a Humprecht, Michalovice a Zvířetice a další.
Nejpočetnější kolekci körbrovek má Praha. Körber např. ilustroval sérii pražských objektů – vyšlo cca asi 10 pohlednic, které jsou opatřeny oválným městským erbem (se zlacením a stříbřením), umístěném v zátiší levé části averzu (to je na každé pohlednici stejné). Jde o kombinovaný tisk – barevná litografie /zátiší/ a černotisk. Jsou na nich zobrazeny: Velechrám Svatovítský, Malá Strana a Hradčany, Týnský chrám, Na Karlově mostě, Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně atd.
Další série, značně početná, odhadem přes 160 různých barevných záběrů, obsahuje pražské objekty jak několika-záběrové (okénkové), tak i jedno-záběrové (vyskytují se i noční záběry). Okénkové pohlednice (a nejen pražské) jsou převážně doplňovány rostlinnými motivy, květinami, erby příslušných měst, andílky, malými ptáky, sochami, interiéry proti ústředním záběrům exteriérů, či jinými miniaturními záběry na jiné objekty ve městě atd. Tato série začala vycházet postupně v posledních letech 19. století, a to v různých nakladatelstvích a vydavatelstvích, protože tehdy ještě vlastní nakladatelství Körber neměl (např. tisk nebo náklad Theodor Kopecký v Písku, Alois Wiesner Praha, Edvard Leschinger tamtéž, J. L. Bayer v Kolíně, Edvard Beaufort Praha aj.). Ale ještě i po založení vlastního nakladatelství zadával tisk uvedeným a jiným firmám. Wiesnerovy pohlednice jsou dokonce i číslované, a to od 1 až do 120.
Další Körbrovy pražské pohlednice jsou třeba zdobené většími šípkovými květy v levém dolním rohu (tisk kompletně tříbarvotiskem). Tímto způsobem jsou ilustrovány pohlednice (či série) z různých částí Prahy (třeba Národní dům na Král. Vinohradech, Pištěkovo lidové divadlo tamtéž, Kinského zahrada s restaurací na Smíchově, Vršovice).