Co je vlastně sbírání? Je to normální nebo trošku „úchylka“? Jde o to, co sbíráte.
Dají se sbírat klasické věci, jako jsou kočky, kalendáříky, pohledy, odznaky, hrníčky
či želvy. Ti movitější si pořídí sbírku obrazů, veteránů nebo třeba i lodí. Pak jsou
i sběratelé, ale to už je opravdu úchylka, kteří sbírají, nebo spíš hromadí, nesmyslné
věci v bytě či na zahradě. Ale to jsou spíš bordeláři.
Já se vydal cestou s želvami. Měl jsem i živé želvy, jak suchozemské, tak i vodní.
Můj sen je mít karetu, ale vzhledem k tomu, jak je to náročné, tak se tohoto snu
asi nikdy nedočkám.
Moje sbírka začala kolem roku 1997, když mi bylo 20 let. To jsem se odstěhoval od rodičů do malého bytu v Praze na Zbraslavi. Tam původní nájemníci nechali ve skříni za sklem malou plastovou želvičku. Ta mimochodem chybí ve sbírce, někam se vytratila, ale věřím, že ji najdu. Aby této želvičce nebylo smutno, tak mi k ní dala moje maminka Zuzana další a tím vlastně začala sbírka. Pak dávala spousty želv k různým svátkům, Vánocům a mnohdy i jen tak pro radost. Takže se dá říct, že jsem mojí mamince vděčný za to, že mám rekordní sbírku želv, jinak by mě to asi vůbec nenapadlo, dát se na cestu sběratele.
Želvičky se mi postupem let hromadily. V zaměstnání kolegové věděli, že želvy sbírám, a tak mi je různě nosili a někdy i přivezli z různých jejich výletů či dovolených v cizině i v ČR. Já sám jsem si je kupoval, někdy ulovil nějaký pěkný kousek na internetu, někdy v aukci. Vždy, když jsem byl v cizině, jediné, co mě zajímalo bylo to, abych sehnal nějakou želvu. Malou, větší, skleněnou, kovovou i plastovou, to bylo fuk, hlavně nějakou.
Ve sbírce je asi vše, co vás napadne. Krunýře kdysi živých želv, plast, keramika, sklo, dřevo, papír, látka a vlastně snad skoro každý materiál. Některé jsou ručně vyrobené, jiné klasicky sériově. Mám i předměty, které byly vyrobeny přímo pro mě osobně, přímo do sbírky želv. Nejmenší předmět je pár milimetrová nálepka na nehty či mini barevné želvičky. Jako rarita by se dala považovat sada mincí státu, který vůbec neexistuje. Nejvzácnější, respektive nejdražší, byla mince z Barbadosu z limitované edice 999 kusů, která je moc hezky provedena. Je ze stříbra s váhou 3 Oz a stála něco mezi 6–7 tisíci Kč. Koukám nyní na internet, že je již vyprodána, takže asi tato investice nebyla zbytečná. Přeci jen 999 kusů mince pro celý svět je dost málo.
Někdy na začátku roku 2020 jsem zjistil, že je český rekord 670 želv, který je veden u Agentury Dobrý den z Pelhřimova, která eviduje rekordy a vydává Českou knihu rekordů. Odhadoval jsem, že bych se k tomuto číslu možná také dostal, pokud bych se na to vrhnul a želvy nějak nafotil, zaevidoval. Napsal jsem přímo do agentury Dobrý den, byly mi zaslány informace, co a jak. Znamenalo to komplet sbírku očíslovat, nafotit a zaevidovat. Trvalo to pár měsíců a už ani nevím, jaký počet mi vyšel. Asi tak nějak, jako byl dosavadní rekord. To mě ale nabudilo a začal jsem sbírku doplňovat. Stálo to nějaké úsilí, a i nějaké peníze. Nakoupil jsem mince a bankovky, klasické předměty se želvami, ale i pár hodně starých věcí, jako například starý film či fotografie. Velký počet jsem objednal i z ciziny. To vše jsem doevidoval a celkový počet jsem nechal na 1 357 kusů. Pár želv mi ještě zbylo. V roce 2021 byla moje sbírka želv zapsána do České knihy rekordů číslo 7 na straně 166. Nyní v listopadu roku 2022 jsem našel ve sklepě ještě jednu krabici s želvami, která není započítána ve sbírce. Je jich určitě 100 kusů. Takže je možnost, že bych sbírku doplnil a zapsal ji i v další knize rekordů číslo 8. Stručný výběr je na mém webu sbirka-zelv.cz. A na závěr bych chtěl poděkovat celé mojí rodině, nynější i bývalé manželce, přátelům a kamarádům, kteří mně pomohli vytvořit sbírku v současné podobě.