"... noviny vyjdou, a vyjdou i zítra a pozítří; je to věčný div, o kterém čtenář neví,
ale který by zasloužil tiché a zbožné úcty ..." (Karel Čapek)
Noviny vznikají ...
U kolébky vzniku novin ve světě stála celá řada jevů, které se postupně sloučily v důležitou a užitečnou potřebu. Zprávy o tom, co se kde ve světě událo, se odedávna šířily především vyprávěním. Pocestných, vysloužilých vojáků, tovaryšů a jiných lidí, pohybujících se po světě. Čím více zpráva kolovala, tím více na ní ubývalo pravdy, protože si vypravěči moc rádi přidávali a vymýšleli. Ovšem čím více si vymýšleli, tím více mívali v krčmách posluchačů (nepřipomíná to dnešní bulvární novináře?).
Aby se zabránilo nechtěným i chtěným zkreslením, posílaly se napsané zprávy po placených poslech, vyzvědačích a podobně. Byl to jednak cílený zájem získávat zprávy ze vzdálenějších území (občas i bojišť), shromažďovat a pro své potřeby je vyhodnocovat a dál se podle nich rozhodovat, jednak rozmanité informace v ucelené formě nejprve ručně psané, později vzhledem k narůstajícímu zájmu o tuto formu zboží vytištěné v grafické úpravě na levném papíru předávat (a prodávat) odběratelům. Informace se šířily prostřednictvím speciálních kurýrů. Termín „noviny“ v pozdějších dobách znamenal opravdu tištěné noviny, ale v prvopočátku tak byly prostě označovány novinky, novosti – nové zprávy nebo zkrátka nové věci. Gutenbergův vynález knihtisku kolem roku 1440 posunul vývoj šíření informací o notný kus dopředu. Logicky měl vliv i na vznik novinek tištěných.
Pochopitelně, že tuto vymoženost si mohl dovolit pouze panovník a jeho dvorský okruh, nejbohatší obchodníci a reprezentanti vyšší šlechty. Tisk a prodej těchto různých předchůdců novin začal slušně vynášet a tiskaři se proto snažili vymoci si u císařů výsadní privilegia pro vydávání novin. Výhodou zcela nového unikátního média bylo, že se k jeho zprávám bylo možné opakovaně vracet, popřípadě jej předávat dále.
Píše se první desetiletí 17. století. Novou éru mediálního vývoje zahajují právě psané a tištěné noviny. Týdenní psané noviny se staly jedním ze základních zdrojů informací pro vydavatele tzv. měsíčních novin a byly rovněž zdrojem pro tištěné noviny.
Vynález sofistikovaného získávání a šíření informací zaujal natolik, že vznikala nová povolání novinář – zpravodaj, zakládaly se redakce, soustřeďující výsledky činnosti zpravodajů, vyrůstaly vydavatelské domy. Spolu s technickým vývojem se zdokonalovaly tiskařské techniky, strojní vybavení tiskáren, modernizovala se distribuce novin.
Protože celý systém fungoval v různých historických obdobích, jež byly či nebyly po stránce ekonomické nebo politické k činnosti novinářství vždy příznivé, (panující ekonomické podmínky nepodporovaly rozmach tisku), noviny prostě zanikly. K tomu běžně docházelo v průběhu celého 19. a v první polovině 20. století. Pak se vyrojila nová média, rychlejší, modernější, pohotovější a efektivnější, jimž noviny nestačily s dechem.
zazáří na mediálním trhu
Ale na počátku 21. století existují stále tištěné noviny vydávané v obřích nákladech. Například The Wall Street Journal vychází nákladem 2,4 miliony kusů, v roce 2003 byl překonán novinami USA Today. Yomiuri Shimbun v Japonsku si drží náklad 7 mil. výtisků ráno, 5 mil. výtisků večer. Asahi Shimbun je japonský deník, který vychází od 25. ledna 1879 a je tak jedním z nejstarších deníků v Japonsku a celkově v Asii. K červnu 2020 bylo vytištěno 5,16 milionu kusů v ranní a 1,55 milionu kusů ve večerní verzi. Z hlediska nákladu je Asahi Shimbun po Yomiuri Shimbun druhým největším deníkem na světě. The New York Times vykazuje náklad 1,1 – 1,6 mil. výtisků. China Daily v anglické verzi vychází nákladem 500 000 výtisků.
Jen pro zajímavost; roku 1827 František Palacký založil Časopis Národního muzea, který vychází dosud a je tak nejstarším vycházejícím českým vědeckým periodikem.
... a občas nepřežijí