Kolega Petr Zaoral nám představil svoji sbírku pohlednic vrtulníků již před více než deseti lety ve Sběrateli 4/2009, tehdy obsahovala 2 842 kusů. Rozrůstání sbírky jsme mohli průběžně sledovat v záznamech členského adresáře, nyní po téměř dvaceti letech od začátku jejich sbírání má ve sbírce 6 500 kusů. Je tedy vidět, že sbírka je živá a stále se na ní pracuje.
Celá sbírka je velice pečlivě uložena do profesionálních krabic na pohlednice, každá pohlednice je samostatně uchovávána v obalu s natištěným identifikačním kódem. Pohlednice nadstandardních rozměrů jsou pak uloženy v šanonech se stejným systémem označování.
Kromě vlastních pohlednic můžeme patrně za to nejcennější ve sbírce považovat velice pečlivě vedenou databázi, která zaznamenává řadu detailních informací, pro laika možná nedůležitých (velikost pohlednice, vyobrazený typ vrtulníku, jeho registraci v leteckém rejstříku, vydavatele pohlednice, leteckou společnost, sken přední i zadní strany a další podrobnosti). Jak sám Petr říká, databáze dostupná veřejně a bez omezení na internetu vznikla vlastně jako z nouze ctnost – při uvedeném počtu pohlednic bylo potřeba vytvořit nástroj, pomocí kterého by se dalo snadno ověřit, zda už nějaká pohlednice ve sbírce je či není. Za chvályhodné můžeme považovat také fakt, že databáze neobsahuje pouze informace o pohlednicích jen ze sbírky, ale jsou zaznamenány také pohlednice, které Petr ve sbírce nemá, ale ví, že existují. Takové údaje získává z veřejných zdrojů na internetu, v literatuře nebo od kolegů sběratelů, kteří mu podobné informace poskytují včetně doprovodného obrazového materiálu. Za zmínku jistě také stojí, že zaznamenává také různá vydání pohlednic (pohlednice vypadá stejně, ale má drobné odlišnosti). Přestože je databáze úzce zaměřena na vrtulníky, svým rozsahem představuje cenný zdroj informací a může být inspirací i pro další sběratele pohlednic.
Jak už to bývá, součástí jakékoliv sbírky bývají i předměty, které sběratel systematicky nesbírá, ale souvisejí s tématem sbírky. A tak jsme při kontrolní návštěvě probrali i další předměty, které kolega Zaoral nashromáždil. Sám říká, že se rozšiřování záběru sbírání dalších předmětů brání, ale společně jsme vyhodnotili, že např. kapesní kalendáříky už na malou sbírku vypadají. Součástí doprovodného archivu tedy jsou odborné knihy, časopisy, prospekty výrobců a leteckých společností, reklamní letáky, známky, obálky, odznaky, tužky, telefonní karty, dokonce pivní tácky a další.
Jak už jsem uvedl, Petr prezentoval svoji sbírku v našem časopise, zároveň je autorem několika dalších článků na téma sběratelství pohlednic, např. na internetové stránce Filokartie.cz. Svoji sbírku prezentoval dvakrát v Českém rozhlase a také v České televizi v pořadu Hobby naší doby. Na veřejnosti se mu podařilo prezentovat sbírku pouze jedenkrát, v leteckém muzeu v Kunovicích. Při povídání si povzdechl, že se průběžně snaží nabízet výběr ze své sbírky, dosud však žádná instituce neměla zájem (ani letecká muzea, technická muzea a podobně). Mimochodem, vypadá to, že nakonec by mohl uspět s jiným tématem, kterému se také věnuje (pohlednice s obrázky pana Jiřího Wintera – Neprakty).
Závěrem mohu zmínit, že Petrova sbírka pohlednic je patrně největší na světě, alespoň sám sběratel neví, že by měl někdo pohlednic s vrtulníky více. A jaké má tedy Petr další plány? Kromě dalšího rozšiřování sbírky co do počtu chce i nadále pokračovat v důsledné dokumentaci všech existujících pohlednic. A kromě toho chce do sbírky doplnit i zajímavosti – nějaké plány už má. A pokud se naplní, bude nás prý o nich na stránkách časopisu Sběratel informovat. Snad se máme na co těšit.