Třícípá hvězda září dál – 3. část
Autor: členové KSK <(at)>, Téma: Zajímavé modely automobilů, Zdroj: Jiří Brož, Jiří Neruda, Rudolf Kocourek, Vydáno dne: 01. 07. 2017Poválečné, poražené a rozbombardované Německo. Zkáza se nevyhnula ani koncernu
Mercedes-Benz. Všechny továrny jsou zničeny, ale jako zázrakem uprostřed
této zkázy zůstala téměř nepoškozena továrna v Unterfürkheimu, kde se do roku
1942 vyráběl předválečný typ MB 170 V. Továrna se nacházela v americké okupační
zóně a tak když Američané v roce 1946 povolili obnovení výroby, byl prvním poválečným
Mercedesem předválečný 170 V. Nejprve to byla verze sanitní, dodávková
a lehký nákladní, vozy potřebné pro obnovu země. Koncem roku byla povolena i výroba
osobní verze. Motorizace se ve zničené zemi rozbíhala jen velmi pomalu.
Teprve roku 1950 se objevuje inovace modelu 170 V s modernější, elegantnější karoserií. Zapuštěné reflektory, protáhlá linie blatníků a silnější motor – to vše dává tušit, že model MB 220 je předzvěstí rozjezdu nových projektů. Automobilka nezapomněla ani na tradici luxusních vozů, která ji proslavila v minulosti. Vedle typu MB 200 přichází v roce 1951 s vozem MB 300 určeným k reprezentačním účelům. Prvním uživatelem tohoto vozu je Konrád Adenauer, německý kancléř. Podle něj dostává tento vůz i přezdívku MB 300 „Adenauer“. Vedle toho je představeno i elegantní kupé 300 S (model Minichamps).
Osm let uběhlo od konce války a Západní Německo začíná nabírat dech i v ekonomice. To se projevuje i v životě společnosti a tak firma Mercedes-Benz si může dovolit přijít na trh s vozem určeným širší klientele. Tímto vozem je v roce 1953 MB 180. První poválečný technicky převratný vůz, který určí na dlouhou dobu (s pochopitelnými inovacemi) typický tvar poválečných Mercedesů. Samonosný podvozek a první samonosná pontonová karoserie se zapuštěnými blatníky, silný motor, znamenají sebevědomé vykročení firmy k obnovení velkého jména Mercedesu v konkurenci tehdejších světových značek.
Od padesátých let se Mercedes vrací také na okruhy tehdejších Velkých cen. Tuto cestu za vavříny závodních drah začíná v roce 1952 vůz MB 300 S, který vyhrál řadů závodů. Rok 1954 znamená zrození nejslavnějšího Mercedesu všech dob a tím je model MB 300 SL „Gullwing“ (Racek-Racčí křídla), který vychází právě z prvků úspěšného závoďáku MB 300 S. Krása tohoto vozu je nadčasová a staví ho mezi deset nejvýznamnějších vozů automobilové historie. Tímto modelem začíná Mercedes dobývat i americký trh. Jeho premiéra byla právě na newyorském autosalonu. Silný motor – upravený šestiválec ze závodní verze na páteřovém trubkovém rámu byl korunován překrásnou sportovní karoserií.
Sportovní vůz budoucnosti se stal skutečností. Design proudnicové hliníkové karoserie je završen křídlovými dveřmi otevírajícími se vzhůru. Vedle tohoto modelu představuje firma i verzi kabriolet MB 300 SL (Sport Leicht = sportovní lehký) s normálními dveřmi. Pochopitelně takový vůz byl dostupný pouze těm nejbohatším, neboť jeho cena se rovnala ceně rodinného domu. Proto je uveden i cenově dostupnější model MB 190SL, určený zájemcům o sportovní Mercedesy, kteří na astronomickou cenu MB 300 SL nedosáhli.
Od poloviny 50. let převládá u tvarů karoserií prvek, který se zrodil v Americe. Obrovské americké křižníky silnic měly záď karoserie protaženu dlouhými ploutvemi, ve kterých často byla zabudována i velká chromovaná koncová světla. Tento tvar známý jako „fintail“ (s ploutví vzadu) – v němčině „Heckflosse“ (ocasní ploutev) se nevyhnul ani designu nového Mercedesu. V roce 1959 představuje nový model MB 190Db s elegantní karoserií bohatě zdobenou chromem, s protáhlými reflektory, panoramatickými předními i zadními okny a zakončenou střídmými ploutvemi, kterou navrhl Karl Wilfert. Typická protáhlá maska Mercedesu blahobytně zkrabatěla. Pneumatické odpružení podvozku, silný 3litrový motor, automatická čtyřstupňová převodovka. Tento model určil standard osobních vozů Mercedes na několik let dopředu. Nabídku typu „Heckflosse“ doplňovaly pochopitelně elegantní verze kupé a kabriolet. Výroba tohoto úspěšného typu vydržela – s drobnými inovacemi – do roku 1972.
