Zakladateli velimské továrny byli příslušníci maďarské šlechty Josef Gustav Adolf
I. (1832-1894) a Jan Pavel (1830-1898) Szalatnayové , kteří zde zavedli výrobu cikorie.
Díky výhodné poloze Velimi dochází k rychlému rozvoji závodu. V krátké době
byla Velimská Cikorka známá v celém Rakousku-Uhersku.
Postupně se sortiment rozšiřoval o čokolády i čokoládové cukrovinky. Jako první u nás vyrobil v roce 1892 vánoční čokoládu. Věděl, že k Vánocům patří především půvabné barevné obrázky a tak svou "vánoční čokoládu" balil do papíru s líbeznými secesními motivy Vánoc.
Pan Adolf Glaser poslal svého důvěrníka do Ameriky, kde již byla v plném proudu výroba žvýkací gumy. Tento pán přímo špionážním způsobem vyzvěděl způsob výroby. Dal se najmout do největší továrny na žvýkací gumu - společnosti Wrigley, nejdříve jako nosič beden na dvoře, později se dostal i do výroby jako míchač gumovníkové směsi. Trvalo mu celé čtyři roky, než zjistil, co potřeboval, a pak se v roce 1902 pod záminkou rodinných problémů vrátil do Čech.. Přivezl celý způsob výroby a pan Glaser již v roce 1903 začal tuto novinku vyrábět, a to pod názvem „Ricy“, s příchutěmi NEKTAR a ROSE. Obalovaná v cukrové moučce se zprvu skládala do plechových krabiček nebalená. Bylo to opravdu něco nového a zpočátku byl odbyt velký, guma se dodávala do celého tehdejšího Rakouska-Uherska. Jakost žvýkací gumy byla od americké k nerozeznání. Tehdy bylo na ni množství básniček v humoristických časopisech, např.:
Slečna Mici,
takto “fici”,
s nachem v líci,
na ulici,
žvýká Ricy.
Také se zpíval kuplet:
Někdo má rád jitrnici,
jiný zase žvýká Ricy,
že guma moc potřebná
mnohý mi za pravdu dá...
Později výroba vázla a byla v roce zastavena. Nejvíce prý vadilo, že se to nemohlo celé sníst, že se to pouze žvýká a potom vyplivne, což je škoda. O výrobky velimské továrny byl zájem i na zahraničním trhu, dobře se prodávaly, což podnítilo k výstavbě dalších prostorů v letech 1922-25 a ke koupi nových strojů.. Tím bylo možno sortiment ještě více rozšířit o rozmanité cukrovinky. Znovu se začala vyrábět v roce 1925 i žvýkačka „ Ricy“ s ručním balením do obalů. Za krátkou dobu (již v roce 1926) byla výroba žvýkaček ve Velimi zastavena. O žvýkačkách „ Ricy“ se dočteme i v knize slavného Egona Ervína Kische (nar. 1885) v jeho knize "Pražská dobrodružství" v kapitole Pochoutky pražské drobotiny (období spisovatelova dětství): „Žvýkáte gumu Ricy ? Jestliže ano, tedy ji můžete vytáhnout na metry z úst, aniž se přetrhne, a můžete ji zase pěkně čistě složit a žvýkat dál“.