Etikety francouzského koňaku

Autor: členové KSK <(at)>, Téma: Likérové a vinné etikety a miniatury, Zdroj: P. Valkoun, Vydáno dne: 15. 05. 2012

---

Před časem jsem zde měl možnost ukázat díky panu Liklerovi staré nálepky šampaňských vín. Nyní jsem opět dostal prostor zde představit další velmi zajímavé, staré nálepky cognacu, které jsou, společně s nálepkami champagne, mým hlavním sběratelským zájmem.

Cognac, tento světoznámý nápoj, je zmiňován ve všech pádech, a to jak na internetu, tak v literatuře a proto o tomto nápoji nemusím „učeně“ psát. Pravdou je, že v začátcích mého sbírání jsem byl například velmi překvapen, že existuje město Cognac….., což bylo dáno nedostatkem informací a tak veškeré údaje jsem později „hltal samopřekladem“ prospektů, které jsem dostával od firem společně s nálepkami.

Jak uvádí většina literatury, nálepky koňaku začaly být používány ve větší míře okolo poloviny 19.století a to díky změně způsobu distribuce, která byla doposud praktikována - hlavně v dubových sudech. Výrobci a obchodníci s koňakem postupně zjistili, že stáčení koňaku do lahví je pro jeho prodej mnohem výhodnější . Každý obchodník si chtěl chránit a zviditelnit svou značku a tak vznikaly rozmanité nálepky pro označení lahví. Na nálepkách se objevovaly různé složitosti, aby se nedaly napodobit, např. stylizovaný podpis majitele firmy s dovětkem „ pouze zaručený s podpisem“, a jiné prvky, které by ztížily falšování nálepek. Na nálepkách se objevují i nápisy„po vyprázdnění lahve zničte nálepku“, nebo např. u nálepky Jules Robin je ve stuze nápis„spotřebitelé by měli počmárat nálepku“, (podloudní koumáci totiž hned zjistili, že mohou odlepit nálepku a přelepit ji na svou láhev s lacinějším brandy – což se ostatně děje dodnes..). Dalším ochranným prvkem bylo natavování skleněných pečetí na šíji, dno nebo bok lahve. V pečetích byl uveden název firmy, případně znak firmy, letopočet, atd.. Pečetě však již byly používány daleko dříve než nálepky, později je začaly nahrazovat voskové a nakonec i plastické a papírové pečetě.

Nyní bych rád představil některé nálepky z mé sbírky. Jedná se zde v převážné většině o nálepky s nepravidelnými okraji. Jejich hlavním ozdobným prvkem jsou vinné hrozny a listy, které jsou provedeny velmi precizně a věrně. Jako první používaly nálepky na lahve cognacu firmy Jules Robin a Antonin Renault z Cognacu, alespoň tak to uvádějí jejich prospekty či jiné prameny. Ve sbírce mám obě tyto firmy zastoupeny velmi starými nálepkami. Shodou okolností se obě tyto firmy „chlubí“ dosaženými cenami, udělenými císařem Napoleonem III. v roce 1855, respektive 1862. Například nálepka s jednou pečetí od Renaultu je z období 1855 – 1862. Je vytištěna firmou C.Naumann z Frankfurtu, která patří mezi nejstarší kamenotiskárny (založena okolo roku 1820). C. Naumann tiskl mimo jiné i bankovky a v roce 1852 vytisknul svou první známku pro knížete Thurn-Taxise… Němci byli v začátcích litografie zřejmě tak trochu napřed než Francouzi, ostatně A.Senefelder, narozený v Praze v r.1771 (objevitel kamenotisku v r.1799), se nejvíce prosazoval v Bavorsku, kde dostal 15leté královské privilegium na kamenotisk.