Trojí funkce některých kalendáříků – další pohled

V posledním čísle Sběratele mne moc potěšil článek Marie Chroustové o různých formách kalendáříků a kalendářů. Opravdu je to 42 různých zvláštních kousků, které ve své sbírce má a opravdu to nejsou všechny podivné předměty, kde se může kalendárium vyskytovat. Ten počet se mi zdá neuvěřitelný, ale nahlédnutím do své sbírky jsem zjistila, že mám též samolepky, záložky do knihy, kapesníčky, vizitky, pohlednice, měřítka i kachličky na zeď (dokonce tu stejnou z Keramiky Horní Bříza a další dvě stejně zajímavé). Ráda jsem si připomněla, že já též takové poklady vlastním, i když tedy peněženku s natištěným kalendářem nemám.

Již v minulosti se podobným tématem zaobírala paní Ludmila Brantová ve svém článku v roce 2000. Jmenoval se „Netypické kartičkové kalendáříky“, ale takové množství různorodých nápadů, kam umístit kalendárium, v té době ne dohledala. Během času, kdy se marketingoví kreativci snaží o nemožné, se doba změnila a nápadů, jak využít kalendárium, samozřejmě přibylo. U mne třeba naleznete kalendáře na CD Českého rozhlasu a firmy Supraphon, také krabičku na magnetofonovou kazetu, kde sice není kazeta, ale jednotlivé týdny na kartičkách s obrázky flory a fauny. V šuplíku leží dopisní papíry, kde je místo adresy odesílatele – jako hlavička vytištěno kalendárium, další bloček z Francie na zápisky a barevné papírky na poznámky, se ukrývají v pouzdře zdobeném květy a kalendářem.

Často jsem přemýšlela, zda si tyto předměty mám ve sbírce ponechat, zabírají hodně místa, jsou nepraktické svými tvary a patvary. Pak si říkám, že je to škoda se takových věcí zbavovat, když to jsou v našem oboru kuriózní kousky a každého na první pohled zaujmou. Tak doufám, že se na mne paní Marie nebude zlobit, když její povídání doplním o pár dalších exemplářů, které ve sbírce mám.